News!!!

Tak toto je prosim nase "Alma Mater", snad se mi jeste nekdy postesti vyfotit lepe (cloveka nenastve vic, nez kdyz dorazi k objektu foceni a zjisti, ze by musel pockat az slunce vyjde vys a osviti objekt z jineho uhlu ;oD Pokud vam pripomina tovarnu, tak jste se trefili... je to pres 100 let stary, zrekonstruovany i kdyz v mnoha ohledech puvodne zachovany textilni zavod.

...aby byly moje stranky aspon trochu aktualni, vratim se k vyznamne udalosti minuleho tydne... Po temer dvoumesicni separaci v nemecky mluvici zemi, jsem pobyla 5 dni v Cechach ;o) Hlavnim cilem me navstevy bylo splneni cesky mluvenych statnic (ktere se nakonec zdarilo ;oP ) a samozrejme take navsteva cetneho pribuzenstva a mych nejblizsich (vsem bych mimochodem chtela podekovat za podporu a rozdrcene palce ;oD
Tak jsem se do Liechtensteinu vratila coby studentka, ktera mela pocit, ze kdyz zvladla tohle, tak uz ustoji vsechno... Hned nasledujici tyden me ovsem vyvedl z omylu. Po nekolika "beznych prednaskach v anglictine" jsem koncem tydne absolvovala 3-denni blokovy predmet tykajici se mezinarodnich ucetnich standardu. Ovsem vyucovany v nemcine... Asi jen blazna by napadlo si neco takoveho zapsat, obzvlast kdyz netusi, kdo to bude vyucovat ;o) Pan profesor je sice velice znaly, ale take velice roztrzity a rychle mluvici... Tu a tam jsem sice mohla zajasat, kdyz jsem mezi 180 strankami nemeckeho ucetnickeho textu zpozorovala cosi povedomeho, nicmene se obavam, ze vysledek zkousky nebude valny... Na druhou stranu musim pripustit, ze bych jindy nepredpokladala, ze se stihnu zorientovat v terminologii a zakladech ucetnictvi v nemeckem jazyce za 3 dni ;oP

Takze za 14 dni drzte palce!

2006 Listopadova pohadka

Vazeni pratele... ANO! Se zmenou letniho casu nastaly i krusne casy se zmenou pocasi... Zatimco minuly tyden jsem jeste travila odpoledne opalovanim na balkonku ;oP, predpovedi pocasi na tenhle vikend nas pekne zmrazily: pres den maximalne 4 stupne, od vyssich poloh snih. Ten na sebe nedal dlouho cekat a po vcerejsim rozprsenem dni se nam mezi mraky ukazaly hory do pulky pokryte snehem... opravdova pohadka! Takovy vyhled je mi utechou nad zkracenim denni doby, ktera je tady jeste markantnejsi. Rano totiz slunicko vychazi, resp. vyleza zpoza jednech hor asi o hodinu dele nez skutecne vychazi v udolich za hrebenem a odpoledne opet zapada za druhy hreben s hodinovym predstihem... takze suma sumarum cisteho denniho svetla si tady uzijeme asi tak 7 hodin. Nicmene, jak jsem slysela pocasi v Cechach taky nezahali, takze tady vlastne o nic neprichazim... zacinam vazne premyslet o tom, ze se tady uhnizdim ;oD *tweetka

INLiechtenstAJN

INLiechtenstAJN

Alpské země jsou proslulé svými úhlednými silničkami, které lákají zejména cyklisty dychtivé strmých stoupání a nádherných výhledů na okolní vrcholky. Méně známé jsou ovšem možnosti, jaké tyto země skýtají nadšencům na inlinech.

Při pohledu do mapy byste Lichtenštejnsko snadno přehlédli, ale přitom je to země inlinům zaslíbená. Hranici mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem tvoří řeka Rýn, která je z obou stran lemována náspem a na něm po obou březích vedou asfaltové silničky určené pouze cyklistům a inline bruslařům. Jak se píše na webových stránkách Lichtenštejnska – „údolí Rýna, jako by bylo stvořeno právě pro ně.“

Kvalita asfaltu se střídá především na švýcarské straně, ovšem průjezdu Lichtenštejnskem nelze nic vytknout až na nepatrný úsek Vaduzu. Celá stezka měří zhruba 26 km a lemují ji z obou stran hory vysoké kolem 2000 m. Na lichtenštejnské straně stezka začíná v nejsevernějším cípu země za městečkem Ruggell a vede proti proudu až do hlavního města Vaduz a dále pokračuje až do nejjižnějšího cípu, kde stezka končí. Přes řeku Rýn ovšem během celé trasy vedou 3 mosty, přes které se lze bez problému dostat na švýcarský břeh a tam pokračovat místními stezkami dále do vnitrozemí.Od švýcarského břehu se lze napojit na síť speciálně značených inline stezek ve Švýcarsku. Je ovšem nutno počítat, s tím, že se nacházíte v Alpách a tudíž v údolí řeky i při jasném slunečném počasí je poměrně chladno.

Aby se inline- či cykloturista při celodenní projížďce nenudil a na rovných přehledných úsecích neusínal opojením z okolní krajiny, jsou na stezkách připraveny drobné překážky v podobě koňských hromádek. Co naděláte… ať máte inlajny či kolo, pořád platí, že nejhezčí pohled na svět je z koňského hřbetu… anebo z toho alpského?

Do Lichtenštejnska se dá snadno dojet německou dálnicí na Mnichov a na hranicích s Rakouskem po dálnici do Feldkirchu, kde už je velice dobře označena cesta do Lichtenštejnska. Vcelku příjemnou skutečností je i to, že zhruba 30 km severně od Lichtenštejnska leží Bodamské jezero, které rovněž vybízí k příjemným projížďkám na inlinech. Ale o tom snad někdy příště…